Energie živých potravin

Napsal Svět kolem nás dne . Kategorie Zdraví Počet zobrazení:: 13941

Živé, syrové potraviny oplývají vysokou životní silou či energií. Životní síla, také známá v Indii jako prána nebo v Číně jako chi, je nejjednodušší a základní výživnou látkou, kterou naše tělo potřebuje k životu.

Mezi substance, které zvyšují naši životní sílu patří kyslík, sluneční záření a živé potraviny. Životní sílu určité potraviny lze zachytit díky technologii zvané Kirlianova fotografie. Z obrázků můžete vidět, že čerstvé, syrové potraviny jsou obklopeny polem o velké životní síle, zatímco po uvaření toto pole slábne, ztrací se.

Řadíme mezi ně veškerou syrovou zeleninu a ovoce, syrové ořechy a semínka a dále pak klíčky (z luštěnin například naklíčená mungo fazole nebo čočka, z obilovin pšenice, pohanka a další).

V živých potravinách jsou zachovány veškeré účinné látky. U jakkoliv zpracovaných potravin jsou již tyto látky v různé míře znehodnoceny. Jedná se především o enzymy, vitamíny a minerální látky. Podstatné pro nezpracované potraviny ovšem je, že je v nich stále život – vitalita, kterou nám mohou předat. Uvědomuji si, že je to značně nevědecky podáno. Je však věda schopná život popsat nebo dokonce vysvětlit? Jsem toho názoru, že nikoliv. I když nám již několik teorií poskytla. Jedna z nich říká, že neustálá „hra“ subatomárních částeček uvnitř atomu produkuje energii, která emituje ven. Vznikají tak specifické, velmi rozdílné vibrace. Tyto vibrace působí velmi jemné vlny s nepatrnou délkou. Ty se pak následně dají měřit za pomoci přístroje spektrometru. A tak bylo zjištěno, že každá živá i neživá struktura produkuje určité vibrace či energii. V kontextu emitované energie se pak mluví o radiovitalitě či radiaci. Spektrometrem je tedy možno změřit, že lidský organismus emituje vlny v rozsahu 6200 Å až 7000 Å (Å je označení pro jednotku nazývanou Angström). Bylo zjištěno, že má-li tělo radiaci okolo 6500 Å, cítí se člověk v pohodě a je zdráv. Při nemocech byla ale naměřena radiace mnohem nižší. Výzkumníci tedy začali pátrat, které okolnosti a které potraviny mohou člověku vysokou radiaci předávat.

Abychom si blíže představili jednotku 1 Angström, k tomu nám poslouží následující tabulka:

A tak například francouzský vědec Simoneton rozdělil potraviny do několika kategorií podle délky vln, které potraviny emitují.

Do první kategorie zařadil potraviny se zářením vyšším, než je vyzařování člověka, tedy od 6500 do 10000 Å. Jsou to:

dužiny zralých plodů a jejich čerstvě vylisovaná šťáva
zeleniny syrové, nebo šetrně tepelně upravované
obilí a potraviny z něj připravené, i čerstvě namletá mouka, olejnaté plodiny a z nich za studena vylisované oleje: mandle, ořechy, olivy, sója, seznam…
ze živočišných potravin to jsou čerstvé mořské ryby a korýši, čerstvá smetana a máslo, zcela čerstvá vejce.

Druhou kategorii tvoří potraviny s radiací 3000 – 6500 Å:

čerstvé mléko (za 12 hodin klesá jeho radiace na 40 %, za 24 hodin na 10%)
kokosový a arašídový olej
zelenina vařená nad 15 minut a s vyšší teplotou
vařené mořské ryby

Do třetí kategorie, pod 3000 Å, patří

vařené maso, uzeniny
fermentované sýry
vejce po 15 dnech
vařené (pasterizované) mléko
káva, čaj, čokoláda
průmyslové zavařeniny

Čtvrtou kategorii, jejíž záření je téměř nulové, tvoří:

konzervy, margaríny, alkohol, cukr,
průmyslové těstoviny
konzumní pečivo a chléb.

Potraviny s velmi vysokou hodnotou záření jsou následující:

Ovoce v době nejvyšší zralosti, konzumované při sklízení má hodnotu 9 – 10000 Å. Pro zeleninu platí tytéž hodnoty jako u ovoce. Syrová a šetrně upravená má 9000 Å. Brambory mají syrové 2000 Å, pečené 9000 Å a vařené 6 – 7000 Å

Čerstvé luštěniny a boby mají 7 – 8000 Å, po měsíci už skoro nezáří, ale namočením se v nich opět probudí život. Pšenice má hodnotu 8 – 9000 Å, pohanka, oves, kukuřice 8500 Å. Vařením obilí jeho radiace stoupá až na 9 – 10000 Å. Čerstvě namleté obilí září jako zrní a kváskový chléb z čerstvě namletého obilí má 9200 Å.

Olivový olej s radiací 8500 Å měl ještě po 6 letech jen o tisíc Å méně. Řepkový olej má záření 5000 Å. To platí pro oleje z prvního lisování za studena. Konzumně prodávané stolní oleje měly vesměs pod 4000 Å. Stářím radiace olejů klesá, pouze olivový si ji mnoho let uchovává.

Sladkovodní ryby z bystřin měly 5 – 6000 Å, ale ryby z řek okolo Paříže dosahovaly sotva 600 Å. Čerstvé kravské mléko změnilo za 24 hodin svou radiaci ze 6000 na 2000 Å.

Víno a pivo dosahovaly 4000 Å, některé druhy jen 2000 Å, mošty měly jen 2000 Å. Čerstvě vytlačená šťáva z nastrouhaných jablek ovšem měla 8500 Å.

Zajímavé jsou i hodnoty odvarů z čerstvých bylinek. Heřmánek, máta, dubová kůra a jasan vykazovaly 8000 Å, ořešák měl 8500 Å a meduňka dokonce 9000 Å.

Voda vykazovala hodnotu blízkou nule, ale minerálky nabrané přímo u pramene měly 8800 – 14000 Å.

Jelikož nám tedy potraviny kromě výživných látek předávají i svůj energetický potenciál, pak se domnívám, že je vhodné konzumovat co nejvíce takové potraviny, které mají minimálně stejný energetický potenciál, jako vyzařuje zdravý lidský organismus.

Pro představu přikládám fotografie pořízené technologií zachycující energetické pole živých organismů (tzv. Kirliánova fotografie), vlevo BIO houba a vpravo houba pěstovaná konvenčními (chemickými) postupy. Jistě si dle tohoto obrázku dokážete představit rozdíl mezi vařenou a čerstvou stravou.

Na doplnenie prikladám ešte tabuľku závislosti obsahu živín a minerálnych látok na spôsobe tepelnej úpravy potravín:

A obsah minerálnych látok v BIO a zelenine vs klasicky pestovanej zelenine: (fazula, kapusta, hlávkový šalát, rajčiny, špenát)

[zdroj][zdroj]

Komentáře:

Loading...

Webový portál Svethostingu.info ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.