EVP aneb mrtví se s námi snaží spojit

Napsal Svět kolem nás dne . Kategorie Kontroverzní realita Počet zobrazení:: 16081

Komunikace s mrtvými je možná? Opravdu se mrtví snaží kontaktovat s naším světem? Přes média ano, ale mrtví začali zanechávat hlasové zprávy přes magnetofony, diktafony, radia, televize a webkamery. Hlasy ze záhrobí můžete nahrát i vy!

EVP, nebo také jinak, jak se v angličtině říká, Electronic Voice Phenomena, v češtině to znamená fenomén elektronického hlasu je způsob komunikace mrtvých s naším světem.

Hlasy můžeme zachytit především na různých nahrávacích médiích, které nepatří žádné rozhlasové stanici, ani staré nahrávce. Jsou většinou útržkovité a objevují se zcela náhodně.

Další definicí je, že se jedná o řeč nebo zvuky, které nemůžeme slyšet během nahrávání, ale zaznamenají se na magnetofonu. Obvykle se jedná o krátká slova, fráze, někdy dokonce odpovědi na otázky.

Historie EVP

První, kdo se snažil zaznamenat hlasy, byl roku 1941 Attila von Szalay. Fotograf pořádal různá sezení na objednávku, při nichž zaznamenával zvuky pomocí přístroje skládajícího se z mikrofonu a nahrávacího zařízení.

Szalay ohlásil zaznamenání mnoha zvuků, které nebyly běžně slyšitelná při sezení. Některé byly dokonce natočeny během nepřítomnosti osob a Szalay věřil, že právě tyto zvuky a hlasy patřily duchům. Szalay později spolupracoval s Raymondem Bayllesem a jejich společná práce později byla zveřejněna v časopise The American Society. Baylles později i vydal knihu s názvem Phone Calls From the Dead.

Další, komu se podařilo zachytit hlasy mrtvých, byl švédský malíř Friedrich Jüngerson.

Roku 1959 nahrával na pásku ptačí zpěv, který ho uklidňoval, když v tom najednou uprostřed skladby zaslechl hlasy svých zesnulých rodičů. Údajně měli volat jeho jméno.

Jüngerson po této zvláštní události měl pokračovat v nahrávání a jednoho dne se mu prý skutečno podařilo zaznamenat zprávu od jeho matky.

Jeden z nejznámějších psychologů, který se měl zabývat fenoménem EVP byl Konstantin Raudive z Lotyšska, který vyučoval společně s Jüngersonem na švédské univerzitě v Uppsale.

Raudive zhotovil přes 100 000 nahrávek, které sám označil jako spojení s „lidmi bez těla“.

Nahrávky byly pečlivě prozkoumány v laboratořích. Bylo skutečně prokázáno, že nahrávky obsahují identifikovatelná a zřetelná slova.

Roku 1980 William O´Neil vymyslel speciální elektronické zvukové zařízení, které nazval „The Spiricom“. O´Neil prohlašoval, že toto zařízení dokázal zkonstruovat poté, co se duševně spojil se zesnulým vědcem Georgem Muellerem.

O´Neill uvedl, že byl schopen udržet vzájemnou konverzaci se zesnulými a poskytl tak vědcům řadu užitečných poznatků. Nicméně prý nikdo, kromě O´Neilla neuměl stroj obsloužit.

1990 Projekt KONTAKTY S DRUHÝM SVĚTEM

Na jedné ruské univerzitě pracovalo pět psychologů na projektu s názvem Kontakty s druhým světem. Pod vedením profesora Suslova se 37 dobrovolníků, kteří trpěli nevyléčitelnou nemocí, naučili zvláštnímu, speciálně vyvinutému počítačovému jazyku. Po své smrti se měli ozvat z onoho světa.

Každý se měl prokázat určitou šifrou, kterou obdržel za svého života na Zemi.

Od srpna 1990 se údajně mají opravdu objevovat na obrazovkách nahrávacích počítačů první zprávy. Mrtvý muž se identifikoval svoji šifrou, kterou znal jen Susl. Podle výpovědi měl muž zemřít ve věku 39 let na rakovinu. O smrti vypověděl, že je to zvláštní stav, který vede k tomu, že člověk necítí bolest, strach, smutek, ani žádný jiný pocit. Duše je naplněna láskou, světlem a teplem.

V roce 1997 Imants Barušs z Oddělení Univerzity Psychologie z Ontaria zkoumal experimenty Konstantina Raudiveho. Rádio bylo naladěno na prázdnou frekvenci. Při 81 sezeních bylo vytvořeno cca 61 hodin a 11 nahrávek. Během nahrávání buď osoba mlčky seděla, nebo se pokoušela o rozhovor se zdrojem. Barušs uvedl, že se mu podařilo zaznamenat jakési záznamy hlasů, které byly ale příliš slabé a náhodné, a proto se nemohly identifikovat jako EVP.

S kým vším se můžeme spojit?

Z nahrávek se údajně nemusíme spojit jen s mrtvými, ale celkově s bytostmi z jiného světa. Jsou uváděna například spojení mezi naším světem a vesmírem, odkud se prý ozývají hlasy, které znějí poněkud roboticky, ale jsou jasnější a hlasitější. Jejich nositelé prý používají nám neznámá slova a jsou považováni za jinou inteligenci. Dále také měly být slyšeny astrální bytosti, které se naopak považují za velice neohrabané a s nižší inteligencí. Ty se mají projevovat různým kvílením, šramotem, voláním a dokážou být i nebezpečné. Řadíme mezi ně například tzv. energetické upíry, kteří dokáží z člověka vysávat životní energii.

Mluvíme snad s démony?

Vyskytla se možnost, že ti, jež jsou zastánci EVP, možná vůbec nekomunikují s mrtvými. Údajně by se mohlo jednat i o démony, kteří nám lžou. Pro vysvětlení. Fungovalo by to asi tak, že magnetické pole by bylo ovlivňováno démonickými bytostmi, které by se nás snažily oklamat. Pro démony by mělo být údajně velice snadné zfalšovat nahrávky a vytvářet tak v nás falešný pocit klidu, že mluvíme s mrtvými či s našimi zesnulými blízkými.

Jak vůbec můžete nahrát hlas ze záhrobí?

Důležité samozřejmě je, abyste měli na nahrávání klid. V místnosti, kde se chystáte nahrávat, by mělo být naprosté ticho.

Připravte si CD, DVD, kazeťák, nebo počítač. Na výběru až tak moc nezáleží, spíše si vyberte to, co vyhovuje Vám. Podmínkou je, že přístroj musí mít mikrofon, ať externí, či zabudovaný, na tom nezáleží. Další podmínkou je dostatečně velká paměť nebo dlouhý pásek, na který se bude nahrávat. Podle odborníku je nejlepší volbou počítač se speciálním programem, v němž můžete odbourat různé rušivé zvuky atd., a tím vámi zaznamenaný záznam bude jasnější.

Nahrávat můžete kdykoliv. Doporučuje se však nahrávat pokud možno pravidelně ve stejnou dobu. Na úplném začátku EVP je prý dobré se představit a nechat přístroj nahrávat se zapnutou televizí, či rádiem kdesi v pozadí. Po dostatečně dlouhé době (cca 1 hodina) své nahrávací zařízení vypněte a záznam si přehrajete. Pokud na pásce bude nějaký vzkaz, bude nejspíše krátký a rychle řečený. K poslechům je zapotřebí hlavně vytrvalost a dobrý sluch.

Doporučuje se mít sluchátka, neboť můžete hlasy přes ně slyšet podstatně lépe. Bytosti se samozřejmě nemusí ozvat ihned při prvním sezení. Jakmile se ovšem ozvou, je možné, že se Vám již budou ozývat pravidelně. V pokročilém stádiu nahrávání je také možné se bytostí ptát na různé otázky a nechat jim dostatečně dlouhou dobu, abyste dostali odpověď. V tomto případě je lepší si záznam přehrát až zpětně.

Proč vlastně nemůžeme s mrtvými komunikovat přímo?

Duchové, podle výzkumů AA-EVP, nemohou s lidmi komunikovat slovně, ale jsou schopni uložit svoji myšlenku na nahrávací medium pomocí neznámé metody. Podle Toma Butlera, ředitele AA-EVP jsou duchové schopni odpovědět na všechny otázky, které jim položíte.

Skeptici a jejich názory

Skeptici se domnívají, že každý může v elektronické nahrávce slyšet jakési zvuky. Poté již je jen na nás, co si z nich vyvodíme. Hovoří se o tom jako o pareidolii. Podle skeptiků jde o psychický fenomén, který zahrnuje různé zvuky a obrazce, které si náš mozek chybně vysvětlí jako rozpoznatelný. Dále se skeptici přiklánějí k vysvětlení, že zvuky vycházejí ze samotného audio rekordéru.

Ti, kteří chtějí odhalit původ záhadných zvuků, pracují ve speciálních místnostech, velmi dobře uzavřených před signálem rádiových vln. Velká část výzkumů je zaměřena především na to, jak zvuky vznikají. Testy jsou zaměřené na to, jakým způsobem a je-li vůbec možné, aby entita vytvořila určité frekvence vlnění, které je zachycené rekordérem a dokážeme ho slyšet i my.

Zajímavé je, že na tichých a odlehlých místech se nezachytí žádné EVP. Vyskytuje se většinou jen na rušných místech. Dalším paradoxem je, že fenomén elektronického hlasu se nejlépe zachytí na starých magnetofonech a nahrávacích zařízeních s typickým a neodmyslitelným „šumem“ než na moderním audio rekordéru, který je udělán tak, aby byl naprosto bez šumu a nevylučoval žádné vedlejší zvuky.

EVP nahrál i zpěvák

S EVP se může setkat kdokoliv. Například i Radoslav Banga z české popové skupiny Gipsy.cz má údajně zkušenosti s EVP. O tom, kde a co se stalo, čtěte dále.

K nahrávkám se údajně dostal zcela náhodou. Když mu bylo přibližně 13 let, onemocněla mu přítelkyně. Měla chorobu, s níž musela být rok doma, a proto se Radoslav rozhodl své dívce nahrávat různé věci na kazetu každých 14 dní.

Vypráví, jak mu jednou kazeta došla, a tak šel koupit novou. Nahrával doma nějaké příběhy, aby se přítelkyně nenudila a mohla si zpestřit hromadu volného času, který měla, kazetami od Radoslava. Po nahrávání si vždy kazetu poslechl, aby věděl, že vše proběhlo v pořádku a nebude na pásce nahraný žádný nesmysl. Jenže jakmile Radoslav kazetu začal přehrávat, zjistil, že na kazetě je nahráno něco, co tam nepatří.

Poslouchal kazetu pořád dokola. Zesílil zvuk a přehrál ji mamce i tátovi. Nakonec, po dlouhém debatování se celá rodina shodla na tom, že se jedná o chorál. Nemelodický chorál, který zněl, jako by zpívaly čtyři staré ženy. Radoslav dlouho dumal nad tím, jak se do jeho tichého pokoje mohl dostat takový zvuk. Nebylo mu to absolutně jasné. Jediná možnost připadala v úvahu a to, že by se mu tam možná nějakým způsobem dostal silný signál z jakési rádiové stanice. I když, jak sám Radoslav říká, hlasy 4 žen zněly nelidsky. Ačkoliv nahrávka byla dlouhá jen dvě vteřiny, běhá mu prý z toho mráz po zádech dodnes. Stejně tak neměl dobrý pocit z bytu, ve kterém tehdy žil.

Co se v bytě Radoslavových rodičů dělo?

Byt, v kterém rodina Bangových bydlela, se nacházel na královských Vinohradech. Podle Radoslava, již když někdo do bytu přišel, necítil se v něm dobře. Děly se tam údajně anomálie. Například se na různých místech v bytě objevovala z ničeho nic voda. Především na stěně v určitém místě. Prý to vypadalo, jako kdyby tam byl záchod. Radoslavovi rodiče nechali zeď strhnout a rozkopat, neboť jim tam stěny kvůli vlhku neustále hnily. Zvláštní prý bylo, že se tam vůbec nic nenašlo.

Další anomálie se stala, když bylo Radoslavovi 12 let. Všichni z rodiny odešli na koncert Michaela Jacksona a Radoslav zůstal sám doma s německým ovčákem Lucym, který vždy štěkal na dvorek, když viděl kočky. Večer, když bylo 23 hodin, Radoslav seděl na lavičce a Lucy začal nesnesitelně štěkat. Radoslav to nechápal, neboť nebyl jediný důvod, aby pes štěkal, a tak se ho snažil uklidnit. Najednou pes však naježil chlupy a zahleděl se k oknu. Prý bylo vidět, jak něco, či někoho sleduje. To něco chodilo po bytě. Radovan se samozřejmě strachy ani nehnul. Nebyl schopen slova. Pes stále zíral o oknu a Radovan se instinktivně podíval vedle sebe na lavici, kde byly polštářky. Najednou spatřil, jak se polštář prohnul a bylo mu naprosto jasné, že si tam „něco“ sedlo a že mu „to“ nejspíše nechtělo ublížit.

U Radoslava doma se děly zvláštní věci

Výše zmíněné údajně nebylo jediným, co se kdy u Bangových stalo. Vždy někdo z rodiny prý v bytě běžně vídával duchy, čarodějnice, či dva psy, z nichž jeden byl zlý. Také tam mívala celá rodina noční můry. Bůhví co se v tom bytě dělo.

Spánková paralýza

Radoslav řekl, že od malička prožíval hrozné stavy, které by nikomu nepřál, proto se začal o nadpřirozeno více zajímat. Trpí spánkovou paralýzou. Samozřejmě podstoupil různá lékařská vyšetření, ale nikdo mu na nic nepřišel. Podle lékařů je v pořádku. Pro vysvětlení, spánková paralýza je stav, kdy tělo spí a mozek je aktivní. Tělo je prý naprosto paralyzované. Vraťme se ale zpět k EVP. Radoslav se totiž fenoménu elektronického hlasu věnoval nadále. Radoslav se ve svých 13 letech začal přátelit s Danielem Charouzem, který tančí hip-hop. S ním má Radoslav podobné zájmy, a tak se rozhodli jim věnovat naplno. Protože je Radoslav hudebník, má doma kvalitní mikrofony a nahrávací zařízení. S kamarádem se tedy rozhodli, že někam zajedou, zkusí něco nahrát a třeba i natočit. Dali se do toho tak aktivně, že založili klub Volavky, ale nakonec ho zrušili, neboť prý mělo dojít k zvláštní události, která je měla upozornit na to, že toho mají nechat.

Nevzdali se!

Po dlouhé době neúspěchů se jim podařilo natočit něco zajímavého až na Olšanských hřbitovech v Praze. Na videonahrávce si všimli, že někdo leží u hrobu. Byla to jakási tvář, která dokonce neměla mít kůži na obličeji. Po tomto zážitku se začali nadpřirozenu více věnovat. Pokračovali na pražské Loretě, kde se jim podařilo nahrát EVP. První slova zněla „suis mort“, což také znamená z překladu francouzského jazyka do českého jazyka, „jsem mrtvá“. Údajně hlas zněl jako ženský.

Další záhada se stala opět na pražské Loretě o 14 dní později po první nahrávce. Na druhé nahrávce má být jasně slyšet mužský hlas, který říká „Mi mort“, což znamená „napůl mrtvý“.

Osudová chyba

Z Lorety se Radoslav s Danielem přesunuli o něco dál. Na místo, kde se stala roku 1996 tragická nehoda a kde zahynulo přes dvacet lidí. Radoslav na místě, kde se tragédie stala, rozestavil nahrávací zařízení. Vše bylo připraveno.

Bohužel pak nešťastně zakopl o pomníček jedné z obětí a všude se začali objevovat orby (světelné koule, které se objevují v místech se zvýšenou energií, paranormálními aktivitami, či místech tragických událostí). Orby je měly pronásledovat a nezmizeli dokonce ani po opuštění místa. Později, při natáčení u jedné osoby z týmu, se na videonahrávce dokonce mezi orby objevila ruka.

Bohužel to nebylo to jediné, co se stalo. Ke všemu se navíc ještě měl citlivému Radoslavovi zjevovat duch. Jednalo se o uvězněnou duši na místě nehody, která nenacházela pokoje. Po čase jeho zjevování zesláblo, až zcela vymizelo. Podle Radoslava ho chtěl duch varovat před nahráváním.

Zde na fotografii můžete vidět světelné koule, neboli také orby, jak se jim jinak říká.

Od té doby k nadpřirozeným jevům, jak říká sám Radoslav, má podstatně zodpovědnější přístup a nahrává již jen zřídkakdy. Na otázku, jestli by vrátil čas a nepouštěl by se dříve do těchto věcí, kdyby věděl, co to obnáší, řekl, že ano. Není rady si s těmito věcmi zahrávat.

Podle Radoslava Vám pochopení a možnost nahlédnutí do těchto věci naprosto změní svět. Pohlížíte na zemské problémy a starosti s úsměvem, protože víte, že to, co přijde po smrti, by vás mělo tížit více.

Ti, kteří jsou v těchto věcech nezkušení, by neměli podobné věci vůbec zkoušet, neboť se tím můžeme i ohrozit na životě. Nedoporučuje se si s tímto zahrávat. Jen málokdo ví, co naštvané duše dokáží udělat a ti, kteří to ví, by to jistě nikomu nepřáli. Ne nadarmo se říká, že nevědomost chrání.

[zdroj]

Komentáře:

Webový portál Svethostingu.info ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.